Kubadabad Sarayı

Palác Kubadabad je komplex paláců anatolských Seljuků, který se nachází na skalnatém poloostrově na jihozápadním břehu jezera Beyşehir, u úpatí pohoří Anamas. Kulturní portál a Islámická encyklopedie TDV jej definují jako jedinou dochovanou stavbu a plán seldžúckého paláce, a také jako jediný známý komplex seldžúckých paláců. Palác nechal postavit sultán I. Alaeddin Keykubad. Podle Kulturního portálu sultán byl ohromen výhledem na jezero během své cesty z Kayseri do Antalya a nařídil, aby zde byl postaven palác. Podle Wikipedie se pozůstatky nacházejí podél silnice Beyşehir-Isparta, v oblasti vesnice Gölyaka. Historické zdroje uvádějí mírně odlišné údaje o datování výstavby. TDV a Wikipedie uvádějí, že výstavba probíhala v letech 1226 až 1236, zatímco Kulturní portál uvádí, že palác byl dokončen v roce 1236. Stavitelem byl Sadeddin Köpek, který byl zároveň architektem, malířem a vedoucím královské lovčí stráže. Seldžúcký historik Ibn Bibi píše, že sultán se osobně podílel na plánování paláce a dokonce nakreslil náčrt, který určoval umístění jednotlivých místností. Je známo, že Sadeddin Köpek nechal v areálu komplexu postavit i malý palác pro sebe. Palác byl po staletí zapomenut a předpokládalo se, že jeho pozůstatky pocházejí z byzantské doby. Podle guvernorátu Konya se Ibrahim Hakkı Konyalı a Osman Turan domnívali, že palác se nachází v okolí Beyşehir, a ředitel muzea v Konye, Zeki Oral, jeho polohu v roce 1949 potvrdil. První archeologické výzkumy provedla Katharina Otto-Dorn v letech 1965 a 1966, a během těchto výzkumů byly odhaleny hlavní části paláce. Výzkumy byly obnoveny v roce 1980 pod vedením Rüçhan Arık a pokračovaly nepřetržitě. Wikipedie uvádí, že od roku 2017 vede výzkumy Muharrem Çeken. Výzkumy odhalily rozsáhlý komplex budov. V areálu obehnaném nízkou hradbou se nacházejí dvě hlavní stavby, nazývané Velký palác a Malý palác, a pozůstatky dalších dvaceti budov. Podle TDV a Wikipedie mezi nimi jsou dvoudílná loděnice, lázně, pec, kuchyně, skladiště a kasárny pro vojáky, a komplex zahrnuje také rozsáhlý lovecký park. Velký palác má rozměry přibližně 50 metrů na 35 metrů a před ním se nachází široká terasa, která se táhne k jezeru. Byla zjištěno, že zvýšená část v centrální hale, která směřuje k jezeru, sloužila jako trůnní Většina těchto dlaždic a sádrových reliéfů, vytvořených formováním, je dnes vystavena v muzeu keramických děl Karatay Medrese v Konye. To, co dnes vidíte na místě, je archeologické naleziště, nikoli stojící palác. Základní zdi, řady místností a ochranné střechy pokrývající některé části se táhnou podél pobřeží. Při procházce mezi ruinami sledujte uspořádání místností a přibližte se k terase, která směřuje k jezeru; odtud nejlépe pochopíte, proč byl palác postaven právě na tomto místě. Na malém ostrově naproti pobřeží se nacházejí pozůstatky hradu Kız Kalesi, který, jak se předpokládá, byl postaven za účelem ochrany paláce. Úřad guvernéra v Konye uvádí, že výzkumy stále probíhají, a proto mohou být některé části pro návštěvníky uzavřeny. Aktuální informace o podmínkách návštěvy je nutné získat v provinční správě kultury a turistiky v Konye. Úřad guvernéra v Konye také uvádí, že palác se nachází přibližně 60 kilometrů západně od Beyşehiru. Doprava do areálu veřejnou dopravou není praktická, je nutné jet autem. Prohlídka dlaždic v Karatay Medrese před nebo po návštěvě archeologického naleziště doplňuje celkový dojem.