Çatalca Mübadele Müzesi

Muzeum Výměny v Çatalca je malé, ale obsáhlé muzeum, které se nachází v historické čtvrti Kaleiçi, v srdci města Çatalca, velmi blízko náměstí. Je to první muzeum v Turecku, které se zaměřuje na téma migrace, a bylo otevřeno veřejnosti 20. prosince 2010. Muzeum se věnuje nucené výměně obyvatel mezi Tureckem a Řeckem, která proběhla v roce 1923 v rámci smlouvy podepsané spolu s Pařížskou mírovou smlouvou. Lidé, kteří byli touto výměnou postiženi, se nazývali "vyměňovaní", a většina exponátů v muzeu pochází z jejich rodin. Podle dostupných informací proběhla většina této výměny v letech 1923 a 1924. Čatalca je město, které se nachází přímo v centru tohoto příběhu. Podle stránky o historii okresu Čatalca, po výměně obyvatel se řecká populace v Čatalca přesunula do Řecka, kde založila osadu, které říkali Nea, což znamená "Nové Čatalca". Mnoho rodin z Řecka se naopak přestěhovalo do centra Čatalca a do opuštěných vesnic. Stejná stránka také uvádí, že většina obyvatel okresu pochází z lidí, kteří přišli během Balkánských válek, první světové války a období výměny obyvatel. Muzeum se proto zabývá kořeny současné populace okresu, a ne vzdálenou minulostí. Myšlenka založení muzea byla jednou z prvních cílů Nadace Vyměňovaných z Lozanu, která byla založena v roce 2001. Po svém založení nadace považovala čtvrť Kaleiçi v Čatalca za nejvhodnější místo a podepsala memorandum o spolupráci s obecním úřadem Čatalca. Projekt byl představen agentuře Istanbul 2010, která byla zodpovědná za evropské hlavní město kultury, v prosinci 2008 a po dlouhém posuzování byl schválen v červnu 2010. Plány rekonstrukce, restaurování a návrhy interiéru připravili dva architekti, kteří byli členy nadace. Podle informací nadace na výstavbu, dekoraci a uspořádání expozic zbývaly zhruba čtyři měsíce a práce byly dokončeny 18. prosince 2010. Portál Kultura uvádí, že muzeum bylo otevřeno ve spolupráci nadace a obecního úřadu v rámci programu Evropského hlavního města kultury. Muzeum se skládá ze tří částí: hlavní budovy, náměstí výměny a kulturního centra. Hlavní budova je jednopatrová stavba s červenými cihlovými zdmi a vysokými, obloukovitými okny s kamennými rámy, která se snadno rozpozná z ulice. Podle informací nadace budova patřila před výměnou obyvatel řeckému podnikateli a v letech 1913 až 1923 sloužila jako V muzeu se nachází řada předmětů z domácnosti a kuchyně, jako jsou lžíce s perleťovými rukojeťmi, měděné pánve a tácky, konvičky, porcelánové čajové soupravy, hliněné nádoby, železné žehličky a plynové lampy. V sekci fotografií a dokumentů je k vidění fotoaparát a negativy, které používal Hamza Rüstem Bey, jeden z prvních fotografů na Krébě. V této sekci jsou také dokumenty z období výměny obyvatel, žádosti o likvidaci majetku, mapy z období Osmanské říše, staré poštovní známky a čísla novin vydaných koncem 19. století. Muzeum uvádí, že etnografické předměty, které zanechali Řekové, kteří opustili Çatalca, jsou vystaveny společně s předměty, které přivezli lidé, kteří se do oblasti přistěhovali. Tímto způsobem muzeum prezentuje obě strany tohoto procesu v jednom malém prostoru. Nejlepší způsob, jak muzeum navštívit, je pečlivě číst popisky u vystavených předmětů a věnovat pozornost datům uvedeným v dokumentech. Vzhledem k malé velikosti výstavní plochy je prohlídka krátká, ale při důkladném prozkoumání rodinných fotografií a žádostí se čas zdá být delší. Podle informací nadace je muzeum zavřeno v pondělí; aktuální otevírací dobu a podmínky vstupu si před návštěvou ověřte na webových stránkách nadace. Portál pro kulturu uvádí, že do Çatalca se lze dostat autobusem z Yeni Bosna; informace o linkách a jízdních řádech je nutné ověřit v aktuálních zdrojích společnosti İETT. Po návštěvě muzea je nejlepší projít se úzkými uličkami historického centra a na náměstí, abyste si udělali představu o městě, kam se přistěhovalci usadili. Podle informací z úřadu je Çatalca největším okresem Istanbulu z hlediska rozlohy a nachází se 56 kilometrů od centra města. Do plánu cesty můžete zařadit návštěvu ruin Anastasiusových hradeb na severu okresu nebo přírodní rezervace Çilingoz na pobřeží Černého moře, čímž zkombinujete historii a přírodu.