Belemedik

Belemedik je malé horské sídlo a přírodní park, který se nachází v pohoří Toros, na břehu řeky Çakıt. Podle úřadu v Pozantı je Belemedik vzdálen 117 kilometrů od Adany a 9 kilometrů od Pozantı. Portál Kulturní dědictví uvádí, že k sídlu se lze dostat po zpevněné cestě, která vede z obce Anbaş v oblasti Pozantı. Sídlo se nachází na břehu řeky, přibližně 700 metrů nad mořskou hladinou. Dnes je Belemedik klidnou čtvrtí, ale na začátku 20. století byla jedním z nejživějších míst v pohoří Toros. Podle anglické Wikipedie se v roce 1907 stala centrem stavebních prací společnosti Philipp Holzmann v rámci projektu železnice do Bagdádu. Agentura Anadolu informovala, že na staveništi v Belemediku pracovalo přibližně 5 000 německých inženýrů a dělníků, kteří se podíleli na výstavbě mostu Varda a 22 tunelů v pohoří Toros. Na staveništi byla vybudována nemocnice, škola, topení a obytné prostory. Dnes jsou pozůstatky těchto budov, které byly v průběhu let poškozeny, zříceninami města. Anglická Wikipedie uvádí, že 41 Němců zemřelo v důsledku nemocí a dalších přírodních příčin během sedmileté stavební fáze a byli pohřbeni v Belemediku. Úřad v Pozantí také uvádí, že v údolí se nacházely budovy, které používali němečtí pracovníci v té době, a také hřbitov. Název sídla je také spojen s železnicí. Podle anglické Wikipedie byl starý název vesnice Karapınar a podle jednoho zdroje název Belemedik pochází z výrazu "bilemedik", což znamená "nevím". Podle tohoto vyprávění, když pracovníci, kteří kopali tunely z obou stran, nemohli najít spojení uprostřed, omlouvali se tímto slovem a v německé výslovnosti se slovo změnilo na Belemedik. Záznamy uvádějí, že obyvatelstvo vesnice na začátku století tvořili Turkmenové, kteří se živili těžbou dřeva. Belemedik získal status vesnice v roce 1956 a po změně zákona v roce 2012 se opět stal čtvrtí. Nedostatek zemědělské půdy a sesuvy půdy v roce 1969 vedly k rychlému poklesu populace; podle údajů z roku 2022 v čtvrti žije 77 lidí. Dnes je hlavním důvodem návštěvy Belemediku jeho příroda. Úřad v Pozantí popisuje údolí jako ekosystém s nedotčenou vizuální hodnotou, který tvoří les, hory a potok. Staleté platany na břehu řeky jsou symbolem údolí; podle informací stanice TRT Haber některé z nich Podle informací z obecního průvodce byly na náměstí zřízeny kempingové a karavanové plochy, a také byly postaveny chatky, které se hodí k místnímu charakteru. Údolí bylo v letech 2018 a 2019 hostitelem přírodního a fotografického festivalu a díky své přírodní scenérii bylo využíváno jako filmové a televizní lokace. Obecní průvodce také zmiňuje hrad Anahşa, který se nachází v nadmořské výšce 1800 metrů a nabízí výhled na celé okolí, jako jednu z hlavních atrakcí v okolí Belemedik. Prozkoumávání údolí je dobré začít u řeky a pokračovat pěšky přes oblast pod stromy platanů, kde se nacházejí staré německé stavby. Nevstupujte do zřícených budov, protože některé z nich jsou částečně zřícené a je bezpečnější je pozorovat zvenku. Kvůli aktivní železniční trati se vyhýbejte kolejím a tunelům. Nejkrásnější období jsou podzim, kdy se listy mění barvou, a jaro, kdy řeka naplňuje. V létě je v údolí chladněji než v údolí Çukurova. Vzhledem k tomu, že Belemedik je součástí stejné železniční historie jako most Varda, má smysl navštívit obě místa během jedné cesty. Aktuální informace o ubytování a zařízeních získáte u obecního úřadu v Pozantí.