Kapalıçarşı a oblast hanů: Obchodní bludiště historického poloostrova

Město uvnitř města

Velký bazar, rozkládající se uprostřed historického poloostrova mezi Beyazıtem a Nuruosmaniye, je nejrušnějším krytým prostorem v Istanbulu. Považovat ho však pouze za velké nákupní centrum by znamenalo přehlédnout pět století ukrytých pod jeho povrchem. Velký bazar je ve skutečnosti městský plán: miniaturní město s vlastními ulicemi, branami, bezpečnostním systémem a řemeslnými čtvrtěmi.

V tomto článku se budeme společně věnovat bazaru i oblasti hanů rozprostírající se na svahu bezprostředně na jeho severu. Nejde totiž o dvě oddělená místa; jedno je pokračováním druhého. Bazar byl prostorem maloobchodu, zatímco hany sloužily výrobě a velkoobchodu — a z velké části tomu tak je dodnes.

Od bedestenu k bazaru

Velký bazar nebyl postaven najednou. Jeho jádrem je bedesten vybudovaný za vlády sultána Mehmeda Dobyvatele ve druhé polovině 15. století. Bedesten je uzavřená stavba se silnými zdmi, olověnými kopulemi a železnými dveřmi. Jejím účelem bylo chránit cenné zboží před požárem a krádeží — svým způsobem šlo o trezor své doby.

Vnitřní bedesten, známý také jako Cevahir Bedesteni, stojí dodnes uprostřed bazaru. Právě zde se soustřeďují starožitnosti, stříbro a šperky. Druhý bedesten, Sandal Bedesteni, byl centrem obchodu s látkami.

Postupem času přibyly kolem těchto dvou jader řady dřevěných krámků. Ulice mezi nimi byly zastřešeny a propojeny, až vzniklo dnešní bludiště. Tato stavba s více než šedesáti ulicemi byla po staletí otřásána požáry a zemětřeseními; pokaždé byla opravena a při každé opravě se trochu změnila. Bazar, který dnes vidíte, je součtem těchto navrstvených zásahů. Není dílem jediného architekta, ale společnou stavbou pěti století.

Jazyk ulic

Ve Velkém bazaru se snadno ztratíte, ale názvy ulic vám ukážou směr. Nebyly totiž pojmenovány náhodně; pocházejí z cechovního systému. Každá profesní skupina se shromažďovala ve své vlastní ulici, což umožňovalo kontrolu a cenový řád.

• Kalpakçılar: Nejdelší a nejrušnější ulice bazaru. Dnes ji z velké části ovládají zlatníci.
• Kuyumcular: Název mluví za vše — zlato a šperky.
• Yağlıkçılar: Ulice, kde se kdysi prodávaly kapesníky a pokrývky hlavy.
• Terlikçiler, Fesçiler, Takkeciler: Ulice pojmenované po řemeslech, která už dnes neexistují.

Název ulice se s dnešní činností obchodů na ní často neshoduje. Právě tento nesoulad je nejčitelnější stránkou bazaru: jméno zůstává, řemeslo se mění. Procházet se a číst nápisy znamená ve skutečnosti číst pět století změn v obchodu. Když kráčíte ulicí, kde už Fesçilerové neprodávají fezy, přemýšlet, proč tam toto jméno stále zůstává, promění bazar v úplně jiné místo.

Oblast hanů: zadní dvůr bazaru

Svah klesající z Velkého bazaru do Eminönü je pokryt hany. Han je typ stavby, v níž jsou kolem dvora ve dvou patrech rozmístěny místnosti. Přízemí sloužilo jako sklad a dílna, horní patro jako pracovní místnost nebo ubytování. Obchodník přijíždějící s karavanou složil zboží dole a sám zůstal nahoře; han tedy současně fungoval jako sklad, dílna, kancelář i hotel.

Tato oblast není turistická, a právě proto je cenná. Když vejdete dovnitř, neuvidíte nakupování, ale výrobu: tiskaře, výrobce forem, soustružníky a knihaře. Ze schodišťových prostor se ozývá zvuk strojů.

Büyük Valide Han

Je to nejpůsobivější stavba v oblasti. V 17. století ji nechala postavit Kösem Sultan, jedna z nejmocnějších politických postav své doby. Má vzájemně propojená nádvoří a její měřítko člověka při prvním vstupu zaskočí. Dnes v ní působí mnoho malých dílen. Stavba je zchátralá; při prohlídce vnímáte současně tíhu dějin i smutek z toho, že se ji nepodařilo uchovat.

Kürkçü Han a Zincirli Han

Kürkçü Han patří k nejstarším hanům ve městě a, jak napovídá jeho název, býval spojován s obchodem s kožešinami. Zincirli Han se nachází přímo uvnitř Velkého bazaru: malý, klidný kout s nádvořím plným květin. Vyjít během několika kroků z ruchu bazaru a posadit se zde může být nejlepší přestávkou dne.

Egyptský bazar

Úplně na úpatí svahu, v Eminönü, se nachází Egyptský bazar. Bazar dokončený v roce 1664 je součástí komplexu Nové mešity; byl postaven tak, aby jeho výnosy financovaly mešitu a celý komplex. Skládá se z jediné chodby ve tvaru písmene L, takže na rozdíl od Velkého bazaru se zde nelze ztratit.

Uvnitř převažuje koření, sušené ovoce a ořechy, sýr a cukrovinky. Okolní ulice za bazarem — zejména část, kde se prodávají květiny a semena — jsou místem, kde nakupují místní a kde jsou ceny výrazně nižší.

Návrh trasy

Nejpohodlnější je jít shora dolů, tedy z kopce:

• Vstup Beyazıtovou bránou — Hned vedle se nachází bazar antikvárních knih, ke kterému stojí za to udělat krátkou odbočku.
• Vnitřní bedesten — nejstarší jádro bazaru.
• Zincirli Han — první únik z davu.
• Svah Mahmutpaşa — přechod z bazaru do oblasti hanů.
• Büyük Valide Han — vrchol oblasti.
• Egyptský bazar — závěr trasy.

Praktické poznámky

• Velký bazar je v neděli zavřený; oblast hanů se v sobotu odpoledne zklidňuje.
• Nejklidnější je ráno při otevření. Odpoledne je zároveň větší ruch a tepleji.
• Kultura smlouvání je stále živá, ale v mezích respektu. Pozdrav před dotazem na cenu usnadní jednání.
• Nádvoří hanů jsou přístupná veřejnosti, dílny jsou však soukromým prostorem — před fotografováním je třeba se zeptat.
• V rušných hodinách si dávejte pozor na kapsáře; tašku noste vpředu.

Pokud budete Velkým bazarem procházet s nákupním seznamem v ruce, zůstane pro vás jen únavným davem. Když však půjdete, budete číst názvy ulic, vstupovat do nádvoří hanů a naslouchat zvukům výroby, spatříte nejstarší mechanismus města, který stále pokračuje v práci.