Přejít na hlavní obsah
Radar Türkiye
Objevujte akce v aplikaci
Otevřít
Radar Türkiye

Arslantepe: Archeologické výzkumy a vznik státu.

Arslantepe, která se nachází přibližně sedm kilometrů severovýchodně od Malatyi, se tyčí mezi meruňkovými sady v oblasti Orduzu. Na první pohled vypadá jako běžný kopec.

Radar TürkiyeRadar Türkiye4 Kasım 2026
Zatím bez hodnocení

Přihlas se, abys mohl dávat To se mi líbí a hodnotit

Arslantepe: Archeologické výzkumy a vznik státu.

Sedm kilometrů severovýchodně od Malatyje se tyčí Arslantepe, zasazená do svislých sadů. Na první pohled se zdá být jen obyčejný kopec. Nicméně, podle provinční správy kultury a turistiky v Malatyji, kulturní vrstvy tohoto kopce dosahují výšky třicet metrů; tedy vrstvy domů, skladů a cest, které se nahromadily po stovkách generací. Osídlení zde existuje minimálně od 5. tisíciletí př. n. l. až do středověku. Dnes je Arslantepe proslulá díky souboru budov nalezených v jedné z těchto vrstev a díky trpělivému archeologickému výzkumu, který je odhaloval po více než půl století. Tento text popisuje archeologickou historii Arslantepe, velký příběh, který výzkum odhaluje, a to, jak je možné toto místo vnímat dnes.

**Nalezení Lví brány**

Kopec je pojmenován podle kamenných lvů, které se na jeho svahu nacházejí. Podle provinční správy kultury a turistiky v Malatyji začaly první výzkumy v roce 1932 pod vedením Francouze Louise Delaportea. Tyto práce odhalily palác s nízkými reliéfy zdobenými kamennými deskami a s bránou a nádvořím. Tato vstupní brána, známá jako Lví brána, je dnes vystavena v Muzeu anatolských civilizací v Ankaře. Podle informací od správy v té době v Malatyji neexistovalo muzeum, a proto bylo patnáct reliéfů různých velikostí, dvě sochy lvů a socha krále Tarhunzy převezeny do Ankaře. Tato první objevení dlouho spojovala Arslantepe s pozdním hititským obdobím. Podle informací od obecní samosprávy Battalgazi, v tomto období bylo město osídleno na místě zvaném Melid nebo Meliddu, což bylo opevněné město s městskou bránou, která se otevírala na severovýchodní svah. Podle prohlášení univerzity La Sapienza v Římě, mezi lety 1600 a 700 př. n. l. se Melid nejprve stalo centrem spojeným s říší Hetitů, poté se stalo hlavním městem nezávislého království a nakonec bylo dobyto novobabylonskou armádou. Obecní samospráva Battalgazi uvádí, že tento konec nastal v roce 712 př. n. l. během asyrské invaze.

**Italské výzkumy, které začaly v roce 1961**

Skutečná proslulost Arslantepe přišla s italskými výzkumy, které začaly v roce 1961. Podle provinční správy kultury a turistiky v Malatyji, pravidelné výzkumy zahájili v roce 1961 Piero Meriggi a Salvatore Puglisi, a poté je pokračoval tým z univerzity La Sapienza v Římě pod vedením Alby Palmieri. Univerzita La Sapienza ve svém prohlášení uvádí, Podle informací z ředitelství italský tým pracoval metodou rozsáhlých výkopů a na základě dat o stratigrafii získaných ze severovýchodní, jihozápadní části a horní části západního svahu kopce, vytvořil obraz kulturní kontinuity osídlení. Předchůdci písma:

Nejvýznamnějším objevem výkopů byl komplex cihelných budov pocházejících z konce 4. tisíciletí př. n. l. Sapienza datuje tento palácový komplex do období kolem roku 3400 př. n. l., zatímco provinční úřad kultury a turistiky v Malatyi jej datuje do období mezi lety 3300 a 3000 př. n. l. Podle informací od obecnímu úřadu Battalgazi se tyto monumentální stavby rozkládaly na ploše nejméně 2600 metrů čtverečních na jihozápadním svahu kopce. Stěny paláce byly zdobeny reliéfy, motivy a malbami; v průběhu výkopů byly objeveny stěny zdobené černými a červenými geometrickými prvky. To, co činí Arslantepe tak důležité pro výzkumníky, není tolik velikost stavby, ale její funkce. Podle Sapienzy tento komplex shromažďoval administrativní, ekonomické a politické záležitosti v jedné budově. Během výkopů bylo nalezeno více než dva tisíce pečetí. Podle informací od obecního úřadu Battalgazi, objev tak velkého množství pečetí v různých částech stavby naznačuje, že zde působilo mnoho úředníků, kteří měli pravomoc vybírat zboží ze skladů a razit pečetě. Na základě těchto nálezů provinční úřad kultury a turistiky uvádí, že v Arslantepe byly zavedeny účetní a archivní postupy. Vysvětlení Sapienzy k tomu přidává důležitý poznámku. Centralizovaná organizace v Arslantepe existovala před vznikem písma; písmo se vyvíjelo přibližně ve stejné době v sousední Mezopotamii, jako reakce na potřeby správy nových městských společností. Zde tedy správa fungovala ještě před vznikem písma, pomocí pečetí. Právě proto je Arslantepe důležitým místem pro pochopení raných forem státu. Raní mistři kovoobrábění:

Komplex paláce představuje také důležitou stránku historie kovu. Podle provinčního úřadu kultury a turistiky byly během výkopů nalezeny devět mečů a dvanáct hrotů kopí vyrobených z mědi s příměsí arsenu; meče jsou považovány za nejstarší dosud nalezené. Obecní úřad Battalgazi uvádí, že některé z těchto zbraní byly zdobeny stříbrnými intarziemi a byly nalezeny spolu s vysokými stojany na ovoce a dlouhými vázami typickými pro Mezopotámii. Nedaleko paláce byl objeven důležitý hrob, datovaný do roku 2900 př. n. l., který obsahoval bohaté nálezy. N V průběhu staletí se Římané přesunuli město blíže k Eufratu, do oblasti dnešního Battalgazi, a tím Arslantepe opustili. Kopec byl v 5. a 6. století našeho letí používán jako římská vesnice a později sloužil jako byzantské pohřebiště, čímž byla ukončena jeho historie osídlení. Cesta do seznamu světového dědictví:

Informace získané při vykopávkách se postupem času proměnily v mezinárodní uznání. Arslantepe byl nejprve zařazen do seznamu předběžných památek světového dědictví UNESCO; podle Malatya Provincial Directorate of Culture and Tourism se to stalo v roce 2014, zatímco podle Sapienzy v roce 2015. Podle Battalgazi Belediyesi byla kandidátská dokumentace předložena Výboru pro světové dědictví poté, co byly dokončeny terénní práce. Dne 26. července 2021 byl kopec zařazen do hlavního seznamu během 44. zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo online v Číně, a stal se devatenáctou památkou Turecka v tomto seznamu. Jak poznat archeologické naleziště dnes:

Arslantepe je nejen archeologické naleziště, ale také muzeum pod širým nebem. Podle Battalgazi Belediyesi byla většina projektu přeměny paláce z hlíny v muzeum pod širým nebem dokončena v roce 2011; do vstupní cesty byla umístěna rekonstrukce domu z doby bronzové a kopie soch lvů z období pozdního říše Chattu a sochy krále Tarhunzy. Podle Malatya Provincial Directorate of Culture and Tourism bylo informační a recepční centrum, které se nachází přímo u kopce, otevřeno 4. října 2025. Centrum zahrnuje vizuální materiály a projekce připravené společně výzkumným týmem a ministerstvem, výstavní síň a prostory pro akce. Podle oznámení Sapienzy byla 8. srpna 2026 otevřena nová prohlídková trasa v areálu a byla rozšířena ochranná střecha nad palácovým komplexem datujícím se do roku 3400 př. n. l. Rozšířená střecha chrání nejnověji vykopanou část areálu; návštěvníci se dostanou do nových oblastí pomocí vyhlídkových plošin a informačních panelů v turečtině, angličtině a italštině. Ve stejný den byla otevřena i renovovaná expozice v Muzeu archeologie v Malatyi. Podle Sapienzy muzeum obsahuje více než čtyři tisíce nálezů z výkopů v Arslantepe. Doporučení pro návštěvu:

Podle webových stránek ministerstva, které se věnují tureckým muzeím, bylo během výkopů v Arslantepe odhaleno šest osídlení a kulturních vrstev. Na povrchu se nacházejí pozůstatky z období islámu, byzantské a římské éry, zatímco v hlubších vrstvách byly objeven Podle informací správy je k této archeologické vyvýšenině možné se dostat veřejnou dopravou z centra města po obchvatové silnici. Doporučuje se před návštěvou zkontrolovat aktuální informace o otevírací době a podmínkách návštěvy na webových stránkách ministerstva.

Zdroje:

Komentáře

0/1000

Napiš první komentář