İnsancıklar

„…Díky vám jsem začal/a číst, vy mi vštípili lásku k divadlu, a s vaší pomocí jsem se naučil/a žít…“

Makar Alexejevič a jeho velká láska, zároveň jeho příbuzná, Varvara Alexejevna, začínají si psát dopisy v chladném a ponurém prostředí Petrohradu. Kvůli obavám z pomluv se vidí jen zřídka. Varvara, mladá dívka ještě nedosáhující sedmnácti let, je mladší než Makar, ale to nemůže zastavit jeho neopětovanou lásku. Varvara, navzdory svému mladému věku, zažila mnoho těžkostí a uchýlila se k Makarově otcovské lásce. Makar je naopak velmi chudý úředník. Po měsíce si píší dopisy přes okna, která se navzájem částečně vidí. Dny se mění v měsíce, měsíce v roční období a oni si píší desítky dopisů... A tak se stáváme svědky tohoto láskou naplněného, ale zároveň srdcervoucího příběhu.