Dip -1

S beznadějí současného člověka, který se ocitá v digitální éře, nedokáže ovládnout svůj život, nedosahuje svých cílů a konfrontuje se s pocitem neúspěchu... V bytě bez oken v suterénu, dvě rozdílné osobnosti v jednom těle a jedna otázka: "Jak hlouběji se ještě můžu propadnout?"
Systém, který člověk vytvořil ve svém nitru a který fungoval bezchybně, nyní nechce existovat a sjednocuje nás všechny v propasti. Jak dokáže člověk, který se schovává v této propasti, zvládat tak různorodé emoce současně? Jak se vyrovnává s touhou nic nedělat? Opravdu chce uniknout z bezmoci, zoufalství, osamělosti a z paralýzy, která ho postihuje, když se snaží o něco usilovat? Nebo jsme v období, kdy všechny tyto otázky ztrácejí smysl?