
Savur až do Midyat, oblast Mardinu.
Přihlas se, abys mohl dávat To se mi líbí a hodnotit
Tento okruh je navržen pro ty, kteří chtějí poznat rozmanitou krajinu regionu Mardin, která se rozprostírá od severních horských svahů až po nížiny Mezopotámie. Cesta začíná na severu, v Savuru. Podle informací z místního úřadu pro kulturu a turismus je Savur spojen s centrem města asfaltovou silnicí o délce 47 kilometrů. Průměrná nadmořská výška je kolem 900 metrů a osada se nachází na úzkém hřebeni mezi kopcem a přirozenou pevností. Díky kamenným pracím, pevnosti a skalním domům nabízí tato oblast výborný výchozí bod pro poznávání regionu. Následující zastávkou je medresa Kasımiye, která se nachází na jižním svahu Mardinu. Budova se nachází pod novou silnicí směřující k Nusaybinu a její jižní fasáda, která se otevírá směrem k nížinám, naznačuje geografii další zastávky. Třetí zastávkou je starověké město Dara. Město se nachází přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Mardinu, v obci Oğuz. Bylo založeno v roce 505 jako pohraniční pevnost Východořímské říše. Hradby, agora, vodní nádrže a skalní pohřebiště umožňují sledovat vývoj osady, která vznikla z kamenného lomu. Okruh pokračuje na východ a končí v Midyatu. Zde se projdete po starých ulicích s domy z kamene a abbarů a navštívíte trh s klenotníky. Logika tohoto okruhu je jednoduchá: cesta vede od vysokých nadmořských výšek do nížin a zpět do kamenných měst. Materiály použité při stavbě budov na jednotlivých zastávkách také tuto linii sledují. V Savuru se používá kámen z úbočí hory, v Kasımiye se používá opracovaný kámen, v Darě se využívá samotný základní kámen a v Midyatu se používá místní kámen zvaný katori. Hloubka času, kterou okruh představuje, se také liší od zastávky k zastávce. Podle informací z úřadu pro kulturu a turismus sahá historie Savuru až do doby Etitů. Stavba Kasımiye je spojena s dlouhým obdobím, které začalo v období Artukidů a bylo dokončeno v letech 1457-1502 za vlády Akkoyunluho, sultána Kasima. V Darě je průměrná šířka hradeb 3,70-3,80 metru a na dvou obranných systémech se nachází 28 věží. Staré ulice v Midyatu byly v roce 2020 důkladně zrestaurovány. Okruh tedy neukazuje pouze jedno století, ale spíše řadu období, která se střídají. Pro tento okruh je nutné mít vlastní dopravní prostředek nebo si ho předem zajistit, protože všechny zastávky jsou mimo centrum města. Doporučuje se rozdělit cestu do dvou Vzhledem k tomu, že v oficiálních zdrojích není zmíněna pravidelná veřejná doprava mezi zastávkami, doporučuje se před cestou získat aktuální informace na místním kulturním a turistickém úřadu.
Zdroje:
- Kulturní a turistický úřad provincie Mardin, okres Savur: https://mardin.ktb.gov.tr/TR-56493/savur-ilcesi.html
- Kulturní portál, medresa Kasımiye: https://www.kulturportali.gov.tr/turkiye/mardin/gezilecekyer/kasimiye-medresesi
- Kulturní a turistický úřad provincie Mardin, mešity, medresy a komplexní areály: https://mardin.ktb.gov.tr/TR-56509/camii---medrese-ve-kulliyeler.html
- DergiPark, historická a kulturní hodnota medresy Kasımiye: https://dergipark.org.tr/tr/pub/ijms/article/1459194
- Kulturní a turistický úřad provincie Mardin, starověké město Dara: https://mardin.ktb.gov.tr/TR-311680/dara-antik-kenti.html
- Kulturní portál, starověké město Dara: https://www.kulturportali.gov.tr/turkiye/mardin/gezilecekyer/dara-antik-kenti
- Webové stránky ministerstva, archeologické naleziště Mardin Dara: https://www.turkishmuseums.com/museum/detail/22330-mardin-dara-orenyeri/22330/1
- Kulturní a turistický úřad provincie Mardin, historické ulice Estel a Midyat: https://mardin.ktb.gov.tr/TR-312252/tarihi-estel-ve-midyat-sokaklari.html
- Generální ředitelství pro propagaci, Midyat: https://tanitma.ktb.gov.tr/TR-22723/midyat.html
Zastávky trasy

Historické Savur.
Savur'e se dostanete po asfaltové cestě, která vede ze severu centra provincie Mardin; podle údajů provinční kulturní a turistické správy je tato cesta dlouhá 47 kilometrů. Toto je nejvyšší bod trasy, takže je logické začít zde. Průměrná nadmořská výška města je podle oficiálních zdrojů přibližně 900 metrů. Město se nachází na hřebeni, který se táhne mezi úpatím hor na straně Mardinu a přirozenou skalní pevností na severu. Tento hřeben je podle zdrojů přirovnáván k dlouhému krku; věnujte pozornost tomu, jak cesta stoupá po svahu ještě před vstupem do města. Nejlepší je zaparkovat auto poblíž centra a pokračovat pěšky, protože ulice v městě jsou strmé. Na oficiálních stránkách je Savur popisován jako malebné město s bohatou historií, které připomíná Mardin. Tyto stránky také zdůrazňují zručnost kamenných prací na budovách; jako první se podívejte na zárubníky dveří, rámy oken a povrchy zdí. Oficiální zdroje uvádějí, že Savur působí dojmem historického města, které bylo vytvořeno umělými rukama, a zahrnuje centrum města, pevnost, kamenné domy, starou mešitu Ulu Camii a most Başkavak. Použijte tento seznam jako kontrolní seznam během procházky a hledejte siluetu pevnosti, kamenné domy a most, přičemž je od sebe odlište. Projděte se městem, dokud se nedostanete na místo, odkud je vidět pevnost a kamenné domy; zkontrolujte přístupové podmínky na místě a prostřednictvím oficiálních zdrojů. Kamenné domy, jak název napovídá, jsou stavby, které jsou úzce spjaty se skalním povrchem svahu. Nejlepší světlo pro fotografování je ráno a večer, kdy se nejlépe odráží barva kamene. Řeka Savur protéká městem; zastavte se v bodě s výhledem do údolí a pokuste se pozorovat, jak je město uspořádáno na svahu. Oficiální zdroje popisují povrch jako sérii nepravidelných hřebenů a pozůstatků vyhaslých vulkánů. Když se zaměříte na tyto linie, snadněji pochopíte, proč bylo město založeno na hřebeni. Oficiální zdroje uvádějí, že historie města sahá až do období Etilů. Stejné zdroje zmiňují také římskou a byzantskou nadvládu, období Sasánovců a vládu Melikšáha. Uvádí se, že Artukidové vládli v této oblasti přibližně tři století od 12. století, po nichž následovali Karakoyunlu a Akkoyunlu. Savur se v období vlády Yavuz Sultana Selima stal součástí Osmanské říše a v roce 1884 získal status města. Tvrdí se, že město Savur je zmíněno v asyrských záznamech pod názvem Šaru; tento údaj je prezent Po návratu se vydáte směrem na jih, až k jihozápadním svahům Mardinu, a zamíříte k medrese Kasımiye. Zdroj: Úřad kultury a turistiky provincie Mardin, gubernatura Mardin.

Medrese Kasımiye.
Medrese Kasımiye se nachází na jihozápadě Mardinu, pod kopci, v oblasti podél silnice vedoucí směrem k Nusaybinu. Podle popisu na portálu Kulturní portál, abyste se k ní dostali, je třeba z silnice vedoucí k Nusaybinu projet kolem městského stadionu a odbočit doprava u hasičské garáže, poté pokračovat přibližně 250 metrů. Nejjednodušší je se k ní dostat z města Savur, projet centrem města a následovat tento popis. Nejprve si prohlédněte budovu z jižní strany, která se otevírá do nížiny; portál Kulturní portál uvádí, že tato strana se nachází na jihu a otevírá se do nížiny. Zdroje uvádějí, že výstavba byla zahájena v období Artukidů a dokončena v letech 1457–1502 za vlády Cihangiroğlu Kasima, vládce z rodu Akkoyunlu. Úřad kultury a cestovního ruchu uvádí, že se jedná o jednu z posledních památek z období Artukidů v Mardinu. Dlouhá doba výstavby vám pomůže při prohlídce budovy rozpoznat stopy obou období. Použití hladkých, opracovaných kamenů je na fasádě ihned patrné; přibližte se a prozkoumejte spáry a uspořádání řad kamenů. Vstup je z jižní strany, přes koridor s klenutým stropem, který vede k portálu. Vyberte si čas, kdy světlo dopadá z boku, abyste si mohli přečíst kamenné ornamenty na portálu. Článek na DergiPark představuje budovu jako významné dílo, které vyniká svou architekturou, kamennou výzdobou a ornamenty. Po průchodu koridorem se dostanete do velké nádvoří s arkádami. Kolem nádvoří se nacházejí cely uspořádané do dvou pater, mezi arkádami. Porovnejte uspořádání cel a rytmus arkádových oblouků nejprve v přízemí a poté v horním patře. V severní části nádvoří se nachází velká veranda a před ní bazén. Článek uvádí, že bazén a kupole v nádvoří z něj činí jednu z nejnavštěvovanějších památek v Mardinu. Portál Kulturní portál také uvádí, že v nádvoří se nachází fontána. U břehu bazénu si vyberte osu, která vede k verandě, abyste mohli vyfotografovat symetrii nádvoří. Podle úřadu kultury a cestovního ruchu je medrese postavena ve dvou patrech na dvou terasách a je součástí komplexu, který zahrnuje mešitu a mauzoleum. Toto terasové uspořádání je architektonickým řešením, které umožňuje postavit budovu na svahovitém terénu. Na západě se nachází samostatný modlitební prostor, na východě se nachází část mešity, která se táhne do dvou pater; vnímejte je jako architektonické prvky celkového plánu. Portál Kulturní portál
Město Dara, starověké město.
~2 h zdeAntické město Dara se nachází přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Mardinu, v obci Oğuz. Podle informací z kulturního portálu vede cesta k němu po trase Mardin–Nusaybin; pokud nemáte vlastní dopravní prostředek, doporučuje se cestu si předem naplánovat. Ministerstvo uvádí, že Dara se nachází na severní straně Mezopotámie, na jižních svazích pohoří Tur Abdin a má strategickou pozici s výhledem na údolí. Je důležité si tuto polohu uvědomit: z vyvýšeného místa, pohledem na jih, je snazší pochopit, proč bylo město založeno právě zde. Zdroje uvádějí, že město bylo založeno císařem Anastasiem v roce 505 jako vojenská pevnost, která měla chránit východní hranici Východní římské říše proti Sasánům. Stránky muzea uvádějí, že stavební činnost probíhala v letech 503–507; uvedení roku 505 jako roku založení a 503–507 jako období výstavby je odlišným pohledem na stejnou událost. Začněte s hradbami: přibližně 4kilometrů dlouhá hradba obklopující tři hlavní kopce má zachovalou část o délce 2,8 kilometru. Šířka hradby je v průměru 3,70–3,80 metru a je postavena z opracovaných kamenů. Celkem se na vnitřní a vnější straně hradby nachází 28 věží; východně od hradby, přibližně 20 metrů, se nacházejí příkopy. Za vlády císaře Justiniána byla výška hradby v roce 530 zvýšena na přibližně 29 metrů; nejvyšší zachovalá úroveň, změřena při vykopávkách, je přibližně 15 metrů. Představte si původní výšku hradby, když si uvědomíte rozdíl mezi těmito dvěma čísly. Existují stopy po hlavních vratech ve všech čtyřech směrech; po obou stranách vchodů se nacházejí velké věže o šířce přibližně 5 metrů. U severních a jižních vodních bran protéká řeka Cordis pod hradbami skrze obloukové průchody. Agora, hlavní ulice, se táhne 45–50 metrů od jižních bran na sever, má šířku přibližně 5,80 metru a je dlážděna velkými kamennými bloky. Na západní straně ulice se nachází portiko a za ním obchody; při vykopávkách bylo odhaleno 9 obchodů a 6 souvisejících prostor; obchody mají rozměry přibližně 5 x 5 metrů. Stránky muzea naznačují, že díky strategické poloze ulice na trase Hedvábné stezky mohly obchodní karavany procházet právě touto cestou. Přejděme k vodním strukturám: maksem je krytá vodní nádrž vytesaná Kulturní portál uvádí, že na archeologické lokalitě lze stále vidět pozůstatky paláce, tržiště, vězení, dělostřelnice a přehrady. Současná vesnice Dara pochází z konce 18. století a nachází se na místě starobylého města; proto jsou pozůstatky často obklopeny poli a domy. Prosím, nevstupujte na soukromý pozemek. V provincii Mardin jsou léta horká a suchá, proto si nezapomeňte vzít klobouk, vodu a pevnou obuv. Další zastávkou je Midyat; počítejte s cestou z Mardinu do Midyatu, která trvá přibližně hodinu a půl, a proto si nechte dostatek času na cestu zpět. Zdroj: Úřad pro kulturu a cestovní ruch provincie Mardin, Kulturní portál, stránka ministerstva věnovaná muzeím.

Historické uličky Midyatu.
Prozkoumejte historické uličky Midyatu a zamiřte do staré části města, nikoli do novější části v centru. Ministerstvo cestovního ruchu uvádí, že se centrum města postupem času přesunulo přibližně 2 kilometry do města Estel. Stejný zdroj představuje Midyat jako město vzdálené asi hodinu a půl od Mardinu, které, podobně jako Mardin, je muzeum pod širým nebem. Kvůli této vzdálenosti je Midyat často plánován jako poslední zastávka dne po návštěvě města Dara. Návštěvníky zde čekají domy, vily a průchody připomínající Mardin. Název města, "Matiate", se v asyrských tabulkách z 9. století před naším letopočtem objevuje jako označení "město jeskyní", a je pravděpodobné, že název města pochází z tohoto označení. Oblast, kde se Midyat nachází, je součástí regionu Tur Abdin. Podle místního úřadu se ulice, které se v místním jazyce nazývají "Yukarı Mahalle" (horní čtvrť), a jsou postaveny z charakteristického kamene "katori", táhnou od Estel Köşk Meydanı (náměstí Estel Köşk) až do centra. V těchto ulicích se nacházejí domy a budovy zdobené různými motivy. Pro detailní pozorování motivů na oknech a dveřích je nejlepší vybrat si hodiny, kdy dopadá světlo z boku. V roce 2020 byly tyto ulice zrekonstruovány v rámci projektu "Revitalizace ulic", a díky tomu si můžete prohlédnout původní detaily. Věnujte pozornost barvě a struktuře kamene "katori", protože místní úřad ho označuje jako typický pro Midyat. Druhá oblast s historickými ulicemi se nachází od okolí "Konuk Evi" (hostinský dům) až k trhu "Gümüşçüler Çarşısı" (stříbrnický trh). Pro plánování návštěvy je vhodné rozdělit prohlídku do dvou samostatných tras, abyste se příliš neunavili. Na trhu se zaměřte na zpracování stříbra; ministerstvo cestovního ruchu uvádí, že Midyat je známý svým zpracováním stříbra a je důležitým centrem řemesel. Stejný zdroj uvádí, že v trhu působí několik mistrů v technice "telkari" (filigrán). "Telkari" je technika zpracování stříbra pomocí tenkých stříbrných drátů; můžete si přečíst náš článek o "telkari", který podrobněji popisuje tuto techniku. Pokud chcete sledovat výrobu, požádejte o povolení k fotografování. Klima v Midyatu je v létě velmi horké a suché, zatímco v zimě je deštivé a chladné. V teplém období si vybírejte k návštěvě odpoledne zastíněné ulice a ráno a večer otevřená náměstí. Protože se v ulicích mohou vyskytovat kamenné povrchy a svahy, doporučuje se nosit pohodlnou obuv. Historická oblast je živou čtvrtí; nevstupujte bez povolení do v
Komentáře
Nacitani...
