Přejít na hlavní obsah
Radar Türkiye
Objevujte akce v aplikaci
Otevřít
Radar Türkiye
Z archeologického naleziště Oluz Höyük k jezeru Boraboy.
Kulturní4 Zastávka

Z archeologického naleziště Oluz Höyük k jezeru Boraboy.

5
Zatím bez hodnocení

Přihlas se, abys mohl dávat To se mi líbí a hodnotit

Tento okruh představuje celodenní výlet autem, který vás zavede za hranice města Amasya. Začíná u archeologického naleziště na jihozápadě, pokračuje centrem města s muzeem a hradem a končí u jezera Boraboy v lesích na severovýchodě. Pořadí zastávek je logické: nejprve navštívíte jedno z nejstarších osídlení v okolí Amasy, poté muzeum, které shromažďuje artefakty z tohoto osídlení, a nakonec hrad, který po staletí chránil toto osídlení. Poslední zastávka umožňuje přechod od historie k přírodě a nabízí příjemný závěr celodenního výletu.

První zastávkou je archeologické naleziště Oluz Höyük, které se nachází přibližně 25 kilometrů jihozápadně od centra města, v okrese Amasya Merkez. Podle informací guvernorátu zde probíhají výzkumy vrstev z doby železné, perské a helénistické kultury. Záznamy ministerstva školství uvádějí, že osídlení existovalo přibližně od roku 4500 př. n. l. do 1. století n. l. Jedná se o aktivní výzkumné místo. Prohlídka probíhá v doprovodu průvodce, k výkopovým jamám se nesmí přibližovat a fotografování je omezené.

Druhou zastávkou je Muzeum v Amase. Nejlepší je prohlédnout si chronologicky uspořádanou sbírku, která zahrnuje artefakty od doby kamenné až po osmanskou říši, včetně sošky Tešupa z doby Hetitů a venkovní expozice v zahradě.

Třetí zastávkou je Hrad Amasya, který se nachází na hoře Haršena. Hrad, postavený z opracovaného kamene, má osm obranných úrovní, které se táhnou od břehu řeky Yeşilırmak až na vrchol hory. Vzhledem k probíhajícím výzkumům mohou být některé části hradu uzavřeny, proto nepředpokládejte, že budete mít přístup ke všem místům.

Poslední zastávkou je přírodní rezervace Boraboy Gölü, což je jezero vzniklé sesuvy půdy, které se nachází více než 60 kilometrů severovýchodně od centra města. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1050 metrů, má délku přibližně 900 metrů a v roce 2013 bylo vyhlášeno přírodní rezervací. Vzhledem k tomu, že zdroje neuvádějí přesné vzdálenosti mezi zastávkami, plánujte čas v závislosti na dopravní situaci. Doporučený čas je 1 hodina pro Oluz, 1 hodina a 15 minut pro muzeum, 1,5 hodiny pro hrad a 2 hodiny pro jezero. V letních měsících je tento okruh snadno zvládnutelný. V zimě, kdy dochází k brzké tmě, může být nutné zkrátit návštěvu hradu, abyste se dostali k jezeru Boraboy Zdroje:

Amasya Merkez, Amasya
Kulturní
4 Zastávka
~5 h 45 min na místech
Cesta ~53 km · 1 h 38 min
Celkem ~7 h 23 min
6. listopadu 2026

Zastávky trasy

1
Oluz Höyük

Oluz Höyük.

~1 h zde
Gözlek ve Toklucak köyleri yakını, Amasya Merkez

První zastávka trasy je lokalita Oluz Höyük, která se nachází přibližně dvacet pět kilometrů jihozápadně od centra města Amasya. Tato lokalita se nachází v okrese Amasya a podle záznamů Ministerstva školství se nachází v katastrálním území vesnice Toklucak. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o muzeum nebo upravenou archeologickou památku, ale o aktivní vědecké pracoviště, kde probíhají archeologické výzkumy. Proto je vhodné začít den právě zde a předem se informovat o podmínkách návštěvy na oficiálních stránkách. Stránky Ministerstva školství uvádějí, že oblast je nutné navštívit v doprovodu průvodce. Protože se časy a dny návštěv mohou měnit, doporučuje se ověřit aktuální informace na stejných oficiálních stránkách. Během prohlídky se vyhýbejte přibližování k výkopovým jamám a nepřekračujte bezpečnostní pásky. Není povoleno dotýkat se nálezů, ani odebírat kameny, keramiku nebo jiné předměty z areálu. Fotografování je povoleno pouze se souhlasem průvodce nebo pracovníka, proto nezačínejte fotografovat, dokud nedostanete povolení. Kladete otázky až po skončení výkladu průvodce. Noste pohodlnou obuv, pohybujte se ve skupině a nezanechávejte v areálu žádný odpad. Podle záznamů Ministerstva školství je tato lokalita obydlená nepřetržitě od období neolitu (přibližně 4500 př. n. l.) až do 1. století př. n. l. Výzkumy probíhají od roku 2007 a během nich byly objeveny pozůstatky hradeb a stopy každodenního života. Podle informací z gubernie se v současných pracích zkoumají vrstvy z doby železné, perské období a helénistické kultury. Stejný zdroj uvádí, že v této oblasti se přibližně v roce 450 př. n. l. usadila perská komunita, což je patrné na zásadních změnách v architektuře. Peršané spravovali Anatolii prostřednictvím guvernérů, které jmenovali z centra, a oblast Amasya patřila k provincii Kappadokie. Během výzkumů byly nalezeny monumentální cesty, základy perských sloupů a v roce 2018 byly objeveny pozůstatky sály s mnoha sloupy. Gubernie tento sál nazývá Apadana a považuje ho za doplněk perské architektury. Požádejte svého průvodce, aby vám ukázal, v kterých částech areálu se tyto pozůstatky nacházejí a které z nich se nacházejí v aktuální výkopové oblasti. Při prohlížení základů sloupů a struktury cesty se snažte interpretovat uspořádání kamenů a polohu osídlení v okolí. V této oblasti byly také nalezeny mozaiky, keramika, kovové předměty, kameny, kosti a mince, které poskytují informace o

Oluz Höyük je archeologické naleziště, které se nachází přibližně 25 kilometrů jihozápadně od centra města Amasya, v oblasti Geldingen. Podle informací z webových stránek guvernorátu a ministerstva školství, toto naleziště náleží okresu Amasya Merkez, nikoli městu Göynücek. Nachází se přibližně dva kilometry severozápadně od vesnice Gözlek a pět kilometrů východně od vesnice Toklucak. Podle vědeckého článku se nachází přibližně tři kilometry jižně od silnice Amasya-Çorum. Obytná oblast se rozkládá v nížině, jižně od řeky Çekerek, která je významným přítokem řeky Yeşilırmak. Naleziště má přibližně oválný tvar o rozměrech 280 x 260 metrů. Vystupuje z okolní nížiny přibližně o 15 metrů a zabírá plochu přibližně 45 akrů. Z východního směru se jeví jako nízký kopec uprostřed rozlehlé nížiny. Během povrchových průzkumů byly zjištěny stopy osídlení, a fragmenty keramiky naznačují, že oblast byla obydlená od rané doby bronzové až do středověku. Mezi nalezené artefakty patří stopy osídlení z období říše Hetitů, Frýgů, helénistického období a středověku. Webové stránky ministerstva školství uvádějí, že osídlení existovalo od roku 4500 př. n. l. až do 1. století n. l., nicméně je třeba být opatrný, protože počáteční datum se v různých zdrojích liší. Systematické výzkumy byly zahájeny v roce 2007, přičemž první sezóna trvala 31 dní. Podle informací z guvernorátu, během 12. výzkumné sezóny byly zkoumány vrstvy z doby železné, perské období a helénistické kultury. Výzkumný tým se skládá z akademických pracovníků, studentů archeologie, studenta konzervace a pracovníků. Podle informací z guvernorátu se zdá, že v oblasti se usadila perská komunita kolem roku 450 př. n. l. Během výzkumů byly nalezeny monumentální cesty a základy perských sloupů. V sezóně 2018 byl objeven sloupová síň, která je považována za důležitou součást perské architektury. Tyto nálezy naznačují, že architektonické uspořádání tohoto místa bylo specifické pro perské osídlení. Webové stránky ministerstva školství také uvádějí, že mozaiky a keramické nálezy osvětlují helénistické období, zatímco kovové, kamenné a kostěné artefakty naznačují rozvoj výroby a obchodu, a mince dokazují ekonomickou aktivitu. Pro návštěvníky je důležité si uvědomit, že se nejedná o upravené archeologické naleziště, ale o aktivní výzkumnou oblast Během archeologické sezóny se může stav archeologického naleziště měnit, proto je vhodné před návštěvou kontaktovat provinční úřad kultury a turistiky v Amasya nebo správu muzea. Naleziště se nachází mimo centrum města a pro navigaci můžete využít informace o poloze uvedené na oficiálních stránkách; pro dopravu je možné využít vlastní vozidlo nebo se připojit k organizované exkurzi. Vzhledem k tomu, že v rovině je málo stínu, doporučuje se vzít si klobouk, vodu a oblečení, které vás ochrání před větrem. Při prohlídce naleziště přemýšlejte o tom, proč se vrstvy sedimentu prolínají; osídlení bylo po tisíce let opakovaně ničeno a znovu budováno, což vedlo k navýšení výšky kopce. Architektonické pozůstatky, jako jsou základy sloupů a cesty, poskytují cenné informace pro pochopení plánování osídlení v dané době. Kolekce artefaktů z doby Hetitů a helénistického období v muzeu v Amasya je vhodným pokračováním vaší návštěvy a umožňuje vám lépe porozumět historii tohoto regionu.
2
Amasya Müzesi

Muzeum v Amasya.

~1 h 15 min zde
Üçler, Mustafa Kemal Paşa Caddesi No:91, Amasya Merkez

Po návratu z Oluzu do centra města se trasa pokračuje k Muzeu Amasya. Muzeum je klíčovou institucí, která shromažďuje archeologické a etnografické sbírky města. Podle informací guvernorátu bylo muzeum založeno ve 20. letech jako sklad s malým počtem archeologických artefaktů a mumiemi. S postupným rozšiřováním sbírek byly exponáty přesouvány do různých budov. Současná moderní budova byla uvedena do provozu v roce 1977 a otevřena veřejnosti v roce 1980. Otevírací dobu si ověřte na oficiálních stránkách, protože stránka Ministerstva kultury a turistiky uvádí, že muzeum je během polední pauzy uzavřeno. Návštěva po návštěvě Oluzu má svůj smysl, protože zde můžete chronologicky uspořádat historii osídlení, kterou jste viděli na vyvýšenině. Podle Kulturního portálu sbírky zahrnují období od pozdního neolitu a raného kalolitu až po období bronzové, říše Hetitů, Urartu, Frigů, Skythů, Persů, helénistického období, Říma, Byzance, Seldžuků a Osmanské říše. Při procházce po sálech sledujte tuto dlouhou řadu jako časovou osu a všímejte si, jak se v jednotlivých obdobích měnily keramika, šperky a předměty denní potřeby. Kromě archeologie, jak uvádí stránka guvernorátu, sbírky zahrnují také etnografii, mince, pečetě a rukopisy. Pečlivě si prohlédněte mince a pečetě, protože tyto malé předměty poskytují náznaky o světě obchodu a správy. Jedním z nejznámějších exponátů muzea je malá soška, která je v archeologické literatuře označována jako "Amasyjská soška" nebo "Soška Hetitského boha bouří Tešupa". Podle Kulturního portálu byla tato soška nalezena v roce 1962 v lokalitě Mesken Höyük v obci Doğantepe, v hloubce 4 metrů pod povrchem. Stejný zdroj uvádí, že obec Doğantepe je situována na místě starověkého osídlení Hakmiş z období říše Hetitů a že tato lokalita byla osídlená od pozdního neolitu a raného kalolitu až do konce období Osmanské říše. Při prohlížení sošky věnujte pozornost jejím rozměrům, zpracování a postoji, a zkontrolujte místo nálezu a datum v popisu u vitríny. Když si prohlížíte předměty z období říše Hetitů a porovnáváte je s vrstvami z období perské nadvlády v Oluzu, uvědomíte si, jak komplexní je historie osídlení v okolí Amasyi. V zahradě muzea, která se nachází na západní straně budovy, se nachází venkovní expozice. Podle guvernorátu zde jsou vystaveny kamenné artefakty z období říše Hetitů, helénistického období Před návštěvou hradu si nezapomeňte vzít pohodlnou obuv, protože hrad se nachází na strmém svahu. Zdroj: Úřad provincie Amasya a kulturní portál.

Muzeum v Amasyi se nachází v moderní budově na ulici Mustafa Kemal Paşa, u jižního břehu řeky Yeşilırmak. Historie muzea sahá do roku 1925, kdy bylo založeno jako muzejní skladiště. V oficiálních zdrojích se vyskytují drobné rozdíly v datu založení, proto je nejbezpečnější říci, že muzeum vzniklo "v 20. letech". Původní sbírka byla umístěna ve dvou místnostech medrese, která patřila komplexu Bayezida II., a obsahovala jen několik archeologických artefaktů. S postupným rozšiřováním sbírky byla v roce 1962 přesunuta do budovy Gök Medrese a v roce 1977 do současné budovy. Zrekonstruované muzeum bylo otevřeno veřejnosti 14. června 1980. Podle informací na webových stránkách guvernorátu obsahuje sbírka dnes více než 23 000 exponátů, které zahrnují archeologické a etnografické předměty, mince, pečetě a rukopisy. Prezentace na Kulturním Portálu nabízí bohatou chronologii, která začíná pozdním neolitem a raným kalolitem a pokračuje až do období Osmanské říše. V této chronologii jsou zastoupeny i období bronzové doby, Hetiů, Urartu, Frigů, Skytů, Peršanů, helénistického období, Římské říše, Byzantské říše a Seldžucké říše. Zdroje uvádějí různý počet civilizací, proto je důležité mít na paměti časové období, nikoli přesný počet. Muzeum je často zmiňováno jako komplex tří budov, které zahrnují i sídlo Hazeranlar a archeologické naleziště Královských hrobek. Sídlo Hazeranlar je na oficiálních stránkách uvedeno jako uzavřené, takže by nemělo být zahrnuto do plánu návštěvy. Královské hrobky jsou samostatnou zastávkou ve městě a před návštěvou je vhodné ověřit si aktuální stav. Mezi nejvýznamnější exponáty muzea patří bronzová soška Hetitského boha hromu Tešupa. Soška byla nalezena v roce 1962 v obci Doğantepe, v lokalitě Mesken Höyük, ve hloubce čtyř metrů. Je vysoká 21,5 centimetru, váží 1340 gramů a byla vyrobena odléváním. Chybí jí části paží, nohou a spodní část sukně. Na hlavě boha je kuželovitá čelenka; jeho obličej má husté obočí, mandlové oči a mírný úsměv. Oční důlky jsou dnes prázdné, ale předpokládá se, že byly původně vyplněny drahokamy, jako je lapis lazuli. Exponát je spojen s dávným názvem Doğantepe, Hakmiş, a je vystaven v speciální vitríně. Dalším významným exponátem je mozaika Elmalı, která byla nalezena během záchranných prací v roce 2013 V kolekci se nachází i mramorové sluneční hodiny z období Osmanské říše, které představují jeden z jejích zajímavých exponátů. V zahradě, která se nachází na západní straně muzejní budovy, jsou vystaveny kamenné artefakty pocházející z období od Hititů až po Osmanskou říši. Pokud si nejprve prohlédnete zahradu, získáte příležitost porovnat kamenné zpracování z různých období, než vstoupíte do vnitřních sálů. Kolekce zahrnuje také mumie z období Ilchanátů, pocházející ze 14. století. Tyto artefakty jsou vystaveny s velkou péčí a slouží především k historickému a vzdělávacímu účelu. Informace o přesném umístění mumíí se mohou lišit, proto si před návštěvou tohoto oddělení doporučujeme ověřit aktuální informace v muzeu. V muzeu je povoleno fotografování s amatérskými přístroji. Muzeum se nachází v centru města a podle portálu Kulturní portál je z něj snadno dostupné pěšky z různých částí města. Otevírací doba, přestávky a dny volna se mohou měnit, proto si aktuální informace ověřte na oficiálních stránkách. Před návštěvou doporučujeme také navštívit webové stránky místního oddělení kultury a turistiky. Pro prohlídku sálů si vyhraďte alespoň hodinu; doporučujeme věnovat zvláštní pozornost expozicím věnovaným Tešupovi, mozaikám a sarkofágům. Po opuštění muzea můžete sestoupit k břehu řeky Yeşilırmak a pokračovat pěšky k dalším historickým památkám města.
3
Amasya Kalesi (Harşena Kalesi)

Hrad Amasya (známý také jako Hrad Harşena)

~1 h 30 min zde
Hatuniye, 05000 Yuvacık/Amasya Merkez/Amasya

Třetí zastávkou je Amasijská pevnost, která se tyčí nad městem na vrcholu hory Harşena a v některých zdrojích je označována jako pevnost Harşena. Podle provinční správy kultury a turistiky byla pevnost postavena z opracovaného kamene. Od břehu řeky Yeşilırmak se táhnou až k vrcholu hory, kde se nachází pevnost, osm obranných úrovní. Z tohoto místa je nejlepší výhled na město a údolí, takže je to ideální místo k pozorování geografické polohy po prohlédnutí časové osy v muzeu. V pevnosti probíhají archeologické výzkumy a provinční správa o tom informovala, takže některé části mohou být uzavřeny a nelze předpokládat, že bude možné prohlédnout si celou pevnost. Aktuální informace o vstupu, otevřených částech a bezpečnostních upozorních získáte u oficiálních zdrojů. Zdroje se neshodují na tom, kdo byl zakladatelem pevnosti. Podle arabských historiků ji nechal postavit Karsan Han, zatímco podle západních historiků ji nechal postavit Pontský král Mithridates. Proto je správnější vnímat tuto stavbu jako obranný systém, který byl po staletí opravován a rozšiřován, a ne jako dílo jedné konkrétní epochy. Provinční správa uvádí data oprav, přičemž zmiňuje Danişmenda Ahmeta Gaziho po roce 1075, Mesuda I. v roce 1146, Alaeddin Keykubada v roce 1222. Následně v roce 1319 Gümüşlüzade Tacettin Mahmud Çelebi a v roce 1369 Şadgeldi Paşa provedli opravy. V období Osmanské říše v roce 1511 nechal prince Ahmed opravit pevnost jeho rádce Mustafa Bey a v roce 1669 Hoca Ahmedpaşazade Ali Bey. Prohlídka zdí a pozorování změn v uspořádání kamenů je dobrým cvičením v pozorování. Stavba vnitřní pevnosti je v mnoha písemných zdrojích připisována Mithridatovi a datuje se přibližně do roku 250 př. n. l. Vnitřní pevnost má čtyři brány: Helkis, Saray, Midenos a Meydan. Na východě se nachází čtvrť Nerkis, na jihu řeka Yeşilırmak. Sledování názvů bran na mapě vám usnadní orientaci. Na jihu jsou pozůstatky paláce Kızlar Sarayı, který byl postaven v helénistické době a používaný Osmany až do roku 1580. Uvádí se, že Mesud I. v roce 1146 nechal opravit vnitřní pevnost a vybral Amasiju jako hlavní město, kde nechal postavit palác. Cestovatel Dernschwam zaznamenal, že palác existoval až do 16. století, přičemž vnější část byla z kamene, zatímco vnitřní část byla z cihel a dřeva. V roce 1640, když Evliya Çelebi navštívil pevnost, zaznamenal čtyřicet Pro procházku si vezměte pohodlnou obuv, vodu a klobouk, a vyhýbejte se přibližování k okrajům svahů. Během sestupu sledujte čas, protože následující zastávka zahrnuje dlouhou cestu autem. Zdroj: Krajský úřad pro kulturu a cestovní ruch v Amasya.

Hrad Amasya se tyčí na vrcholu hory Haršena, která pokrývá severní část města, a je také známý jako hrad Haršena. Podle záznamů v Kulturním portálu se skalní útvar, na kterém hrad stojí, nachází přibližně 700 metrů nad mořem a 300 metrů nad řekou Yeşilırmak. Tato výška umožňuje, aby byl hrad viditelný z většiny částí města, pokud se díváte z ulic v údolí. Ohledně původu názvu se zdroje neshodují. Někteří historici připisují stavbu hradu pontskému králi Mithridatovi, zatímco jiní tvrdí, že hrad získal své jméno Haršena, protože ho nechal postavit velitel Karsan nebo Haršana. Jedním z názorů, které se objevují v písemných zdrojích, je, že vnitřní hrad byl postaven kolem roku 250 př. n. l. Mithridatem. Stopy osídlení jsou však mnohem starší; stránka UNESCO o předběžném seznamu kulturního dědictví uvádí, že první osídlení na jižním svahu hory začalo v rané bronzové době. Stejná stránka uvádí, že zde žilo mnoho civilizací, od Frýgie až po Osmanskou říši. Hrad během historie několikrát změnil vlastníka a byl vždy znovu opravován. Byl vystaven různým útokům během nadvlády Peršanů, Římanů, Pontů a Byzantinců. Po dobytí Amasy Turky v roce 1075 byl hrad důkladně zrekonstruován. Podle seznamu, který sestavila provincionální správa kultury a turistiky, hrad byl v roce 1146 zrekonstruován sultánem I. Mesudem, v roce 1222 sultánem I. Alaeddinem Keykubadem, v roce 1319 Gümüşlüzade Tacettinem Mahmudem Çelebim a v roce 1369 pašou Şadgeldim. Během osmanské éry v roce 1511 ho nechal opravit Mustafa Bey, správce prince Ahmeda, a v roce 1669 Ali Bey, známý jako Hoca Ahmedpaşazade. Hrad byl používán až do 18. století, poté ztratil svůj vojenský význam. Evliya Çelebi, když v roce 1640 navštívil hrad, popsal stavbu s čtyřiceti jednobodovými věžemi, která obsahovala palác, skladiště munice, proviant a cisterny. Vrchol hradu je postaven z opracovaného kamene, zatímco hradby jsou postaveny z kamenného štěrku. Od břehu řeky Yeşilırmak až po horu, na které hrad stojí, se nachází osm obranných úrovní. Významná část hradeb stojí dodnes. Hrad se skládá ze tří částí: Hatuniye Mahallesi, známá jako vnitřní město, Kızlar Sarayı (Palác dívek) a Yukarı Kale (Horní hrad). Vnitřní město, známé také jako Aşağı Kale (Dolní hrad), se rozkládá podél pobřeží o dél V pevnosti se nacházejí také cisterny, vodní nádrže a pozůstatky lázní z období Osmanské říše. Lze zde vidět i ruiny paláce Kızlar Sarayı, který byl postaven v helénistickém období, a uvádí se, že byl používán Osmany až do roku 1580. V pevnosti probíhají archeologické výzkumy a úpravy; provinční úřad pro kulturu a cestovní ruch o těchto pracích informoval v rámci programu "Dědictví pro budoucnost". Z tohoto důvodu mohou být některé části uzavřeny a nemusí být přístupné všechny oblasti; před návštěvou si ověřte aktuální informace na webových stránkách provinčního úřadu. Pevnost a skalní hrobky na svahu hory Harşena jsou součástí oblasti, která byla v roce 2015 zařazena do seznamu předběžných kandidátů na seznam světového dědictví UNESCO. Prozkoumání opevnění je nejlepší začít z jednoho z mostů ve městě a stoupat nahoru, což umožní lépe pochopit její osmiúrovňový obranný systém. Cesta je strmá a obsahuje mnoho schodů, proto si vezměte pevnou obuv a dostatek vody. Ráno nebo pozdě odpoledne jsou ideální časy pro obdivování výhledu na údolí. Vzhledem k tomu, že domy podél pobřeží a královské skalní hrobky se nacházejí u paty pevnosti, je rozumné navštívit všechny tři památky během jednoho dne. Portál pro kulturu uvádí, že k pevnosti lze vystoupat přes horu Harşena; ověřte si aktuální stav stezky a bran přímo na místě. Pro informace o vstupních podmínkách a otevírací době je nejlepší zkontrolovat oficiální webové stránky.
4
Boraboy Gölü Tabiat Parkı

Přírodní rezervace Boraboy Gölü.

~2 h zde
Boraboy, Taşova, Amasya

Poslední zastávkou trasy je přírodní rezervace Boraboy Gölü, která se nachází v okrese Taşova. Podle portálu Kültür Portalı byla tato oblast v roce 2013 vyhlášena přírodní rezervací. Vzdálenost od centra města přesahuje 60 kilometrů, proto je vhodné vyrazit zpět, dokud je ještě denní světlo. K přírodní rezervaci se dostanete po asfaltové silnici a je možné dojet autem až k břehu jezera. Informace uvádějí, že se odbočuje z silnice Amasya-Erzincan, proto si před cestou ověřte aktuální stav silnice. Vzdálenost z letiště Merzifon k přírodní rezervaci přesahuje 90 kilometrů, což by měli zohlednit ti, kteří přijíždějí letecky. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1050 metrů, takže v porovnání s údolím, kde se město nachází, zde můžete cítit chladnější počasí, proto je vhodné mít s sebou lehkou bundu. Podle dostupných informací není jezero kráterového původu, ale vzniklo přirozeným sesunem půdy, který zablokoval malý potok. Nachází se v údolí, které se táhne ve směru východ-západ, a má délku 900 metrů, šířku 300 metrů a hloubku 25 metrů. Jezero je napájeno prameny a vodou z potoka, přičemž voda má barvu smaragdově zelenou. Jižní břeh je strmý a skalnatý, proto buďte opatrní, když se k němu přibližujete. Na severních svazích převládají východní buk, borovice, smrky a duby, zatímco na jižních svazích se nacházejí smrky, borovice a smíšené porosty keřů. Při procházce si porovnejte vegetaci na severních a jižních svazích. Podle informací od Generálního ředitelství ochrany přírody a národních parků bylo v oblasti provincie Amasya identifikováno 245 endemitních druhů, z nichž 29 se vyskytuje v okolí hory Akdağ a jezera Boraboy. Nechte rostliny v klidu, nesbírejte květiny ani sazenice. V parku žijí savci jako srnky, lišky, vlci, divočáci, veverky, ježci a tasmanci, a také mnoho druhů ptáků, jak místních, tak migrujících. Pro pozorování ptáků si vyberte klidné hodiny ráno a večer a pozorujte je z dálky pomocí dalekohledu. Mezi plazy se vyskytují želvy, ještěrky a hadi. Nedotýkejte se divoké zvěře a dodržujte bezpečnou vzdálenost. Vodní život jezera zahrnuje sladkovodní ryby, jako jsou kapři a pstruzi. V oblasti je možné piknikovat, procházet se, fotografovat, pozorovat rostliny a divokou zvěř. V parku se nacházejí turistické stezky, dětské hřiště, pik

Boraboy jezero se nachází v horské údolí v oblasti Černomoří, v okrese Taşova, v provincii Amasya. Podle portálu Kulturní portál bylo okolí jezera v roce 2013 vyhlášeno přírodní rezervací Boraboy. Jezero se nachází ve výšce 1050 metrů nad mořem a táhne se ve směru východ-západ. Ačkoli je v mnoha zdrojích označováno jako kráterové jezero, ve skutečnosti se jedná o přirozené jezero vzniklé sesuvnou půdou, kdy malý potok byl zablokován sedimenty. I provinční úřad pro kulturu a turismus je takto prezentuje. Podle údajů uvedených na portálu Kulturní portál má jezero přibližně 900 metrů délky, 300 metrů šířky a 25 metrů hloubky. Barva jezera je popisována jako smaragdově zelená. Jižní břeh je strmý a skalnatý. Jezero je napájeno podzemními vodami i vodou z potoka. Na severních svazích parku převládají buk, borovice, jalovcové a dubové stromy. Na jižních svazích se nacházejí borovice, smíšené křoviny a jehličnany. Podle oficiálních informací jsou mezi dominantní druhy stromů v okolí jezera buk, borovice, cedr a kaštan. Skutečnost, že se jedná o jezero vzniklé sesuvnou půdou, přispívá k bohatému vodnímu životu v oblasti. Provincie Amasya je významnou oblastí z hlediska výskytu endemických rostlin a okolí Boraboyu je považováno za nejvýznamnější oblast výskytu endemických rostlin v celé provincii. Podle informací z portálu Kulturní portál, které pocházejí z organizace Ochrana přírody a národní parky, se v provincii Amasya vyskytuje 245 endemických druhů a 29 z nich se vyskytuje v oblasti Akdağ a v okolí jezera Boraboy. Pozorování rostlin a divoké zvěře je proto jednou z hlavních aktivit v této oblasti. Podrobný seznam druhů a popis turistických tras naleznete v našem cestopisu věnovaném tomuto parku. Pro dopravu je nutné vyjet z centra provincie Amasya. Různé zdroje uvádějí vzdálenost od centra provincie jako 62 a 63 kilometrů, takže vzdálenost je tedy více než 60 kilometrů. Vzdálenost od centra okresu Taşova se pohybuje mezi 15 a 22 kilometry. Podle popisu na portálu Kulturní portál se cesta vede po silnici Amasya-Erzincan a do parku se dostanete po asfaltové cestě. Na stejné stránce se uvádí, že vzdálenost z letiště Amasya Merzifon do parku je přibližně 91 kilometrů. Je možné dojet autem až k břehu jezera, ale v oficiálních zdrojích nejsou uvedeny informace o pravidelné veřejné dopravě, která by se dostala do blízkosti parku. Proto je nutné cestovat vlastním autem nebo s organizovanou skup Je základní slušností nepoškozovat stromy, rostliny a divoká zvířata, a také si odnášet svůj odpad. Pobřeží jezera, které je skalnaté na jižní straně, a okolní les nabízejí skvělé možnosti pro fotografování. Ranní a večerní světlo je jemnější. V chráněné přírodní rezervaci je zásadní zachovávat přírodní prostředí. Výlet lze naplánovat tak, aby zahrnoval muzeum a hrad v centru města Amasya, ale vzhledem k dlouhé cestě je vhodné vyrazit brzy ráno. Podmínky návštěvy a služby mohou být různé; aktuální informace naleznete na oficiálních stránkách místního kulturního a turistického úřadu.

Komentáře

0/1000

Nacitani...

Mapa trasy

Informace o trase
MěstoAmasya Merkez, Amasya
TypKulturní
Zastávka4
Datum6. listopadu 2026
Radar TürkiyeAutorRadar TürkiyeZahájit trasu