Přejít na hlavní obsah
Radar Türkiye
Objevujte akce v aplikaci
Otevřít
Radar Türkiye

Archiv pod zemí: Hasičské tabulky z Hattušy a Šapinuvy.

Objevit jméno města z jeho vlastních historických dokumentů je jedním z nejzajímavějších momentů archeologie. Dvě archeologická naleziště v Çorumu, Hattuşa v Boğazkale a Şapinuva v Ortaköy, nám umožnila zažít právě tento zážitek.

Radar TürkiyeRadar Türkiye4 Kasım 20267
Zatím bez hodnocení

Přihlas se, abys mohl dávat To se mi líbí a hodnotit

Archiv pod zemí: Hasičské tabulky z Hattušy a Šapinuvy.

Objevení jména města z jeho vlastních dokumentů je jedním z nejzajímavějších momentů archeologie. Dvě archeologická naleziště v Çorumu, Hattuşa v Boğazkale a Şapinuva v Ortaköy, toto přesně umožnila. Na obou místech byly z podzemí vykopány tisíce hliněných tabulek, které přinesly do současnosti informace o tom, jak byli Hittité spravováni, jak komunikovali se svými sousedy a jaké jazyky používali. V tomto textu vyprávíme příběh objevu těchto dvou archivů, jak byly čteny, co obsahovaly a kde je lze dnes vidět. Známky na hlíně

Klínové písmo se skládá ze znaků ve tvaru hrotů, které byly vytlačeny do měkké hlíny. Hittité tento systém písma převzali z Mezopotámie a používali ho k zápisu svého jazyka. V dokumentu, který byl předložen UNESCO, se uvádí, že na nalezených tabulkách v Hattuşa bylo identifikováno osm různých jazyků. To dokazuje mnohonárodní charakter tohoto impéria. Podle dokumentu králové používali ve svých oficiálních dokumentech pouze dva jazyky. Jedním z nich byla hittitská, jazyk indoevropského původu, a druhým akkadština, jazyk používaný v diplomacii na Blízkém východě. Dohody a dopisy se sousedy na jihu a východě byly proto často psány v akkadštině. Na stránce Hattuşa na portálu Kultura se uvádí, že v archivech s klínovým písmem nalezených na tomto nalezišti je zastoupen nejstarší známý indoevropský jazyk. Jinými slovy, nejstarší písemné příklady jazyka, který je vzdáleným příbuzným mnoha jazyků, které se dnes hovoří v Evropě a Asii, pocházejí z území Çorumu. Objevení hlavního města Hattuşa

První, kdo představil ruiny Hattuşy vědecké komunitě, byl francouzský cestovatel a architekt Charles Texier. V dokumentu, který byl předložen UNESCO, je tato událost datována na 28. července 1834. Texier načrtnul plán města a okolních reliéfů, ale považoval toto místo za jiné starověké město. V následujících desetiletích navštívilo toto místo mnoho cestovatelů a výzkumníků, kteří zde prováděli výzkumy a vytvářeli nákresy. Podle stránky o archeologických nalezištích Ministerstva kultury a cestovního ruchu provincie Çorum provedl Ernest Chantre v letech 1893 a 1894 několik sond a publikoval první tabulky s klínovým písmem, které zde byly nalezeny. Klíčovým momentem byl rok 1906. Ministerstvo uvádí, že ředitel Muzea sultana Abdülhamida II., Osman Hamdi Bey, zahájil v tomto roce výzkumy v Boğazköy a do týmu přibyl odborník na klínové písmo Hugo Winckler. V dokumentu, který byl předložen UNESCO, se uvádí, že během výzkumů, které Výzkum, který probíhal v průběhu let, vedli Kurt Bittel, Peter Neve a Jürgen Seeher. Podle dokumentace se veškeré dokumenty tvořící tento archiv nacházely v ruinách Velkého paláce a v komplexu budov známém jako Velký chrám, a to v průběhu výzkumů probíhajících v letech 1906 až 1970. Co se skrývá v tomto archivu, který obsahuje přibližně 25 000 tabulek?

UNESCO definuje archiv v Bogazköy jako celek, který se skládá z přibližně 25 000 hliněných tabulek. Podle záznamu jsou tyto tabulky jediným přímým písemným zdrojem, který máme o Hetech, jedné z nejmocnějších politických organizací Blízkého východu v 2. tisíciletí př. n. l. Archiv obsahuje záznamy o společenském, politickém, obchodním, vojenském, právním a uměleckém životě. Dokumentace také uvádí, že tabulky jsou rozděleny do skupin podle jejich obsahu a uchovávány na dřevěných policích. Mezi nejznámější texty patří smlouva z Kadeš, podepsaná mezi Hety a Egyptem. Dokumentace uvádí, že smlouva byla napsána v akkadštině, že hliněné tabulky jsou vystaveny v Istanbulských archeologických muzeích a že kopie textu, napsaná na stříbrné desce, byla odeslána do Egypta, kde se ztratila. Egyptská verze textu byla vyryta hieroglyfy na zdech v Karnaku. Dokumentace zdůrazňuje, že kopie smlouvy zdobí zeď budovy Organizace spojených národů a že se jedná o první písemný dokument, který se dochoval do současnosti a byl podepsán po skončení války. V archivu se nacházejí také právní texty. Dokumentace uvádí, že tabulky obsahující zákony Hetů zahrnují ustanovení, která chrání život a tělesnou integritu služebníků. Dokumentace také poukazuje na silnou pozici královny ve státních záležitostech. Královna je v oficiálních dokumentech zmiňována společně se svým manželem a text smlouvy z Kadeš ukazuje, že používala vlastní oficiální pečeť. Mezi příklady uvedenými v dokumentaci je dopis od egyptské královny adresovaný hetké královně Puduhepě, tabulka, která v hetštině a akkadštině popisuje činy krále I. Hattušiliho, další tabulka, která se zabývá výstavbou paláce, a bronzová tabulka, která byla nalezena v roce 1986 a obsahuje smlouvu mezi hetkým králem a králem sousední země. UNESCO – Památka světa

Turecko nominovalo tento archiv do programu Památek světa UNESCO v roce 2000 a archiv byl zařazen do seznamu v roce 2001. V dokumentaci je jako vlastník uvedeno Ministerstvo kultury a jako instituce, které zajišťují ochranu, jsou uvedena Istanbulská archeologická muzea a Muzeum civilizací Anatólie v An Podle článku, který výzkumníci z Hittitské univerzity publikovali v roce 2025, bylo město Šapinuva objeveno díky povrchovým průzkumech, které v letech 1988 a 1989 provedli Aygül Süel a Mustafa Süel v okolí města Çorum. Výchozím bodem výzkumu byly informace získané z tabulek nalezených v Maşat Höyük v Tokatu. Portál Kultury uvádí, že v královském dopise nalezeném v Maşat se uvádělo, že vojáci mají být do Šapinuvy převezeni během dvou dnů. Podle provinční správy kultury a turistiky v Çorum bylo rozhodnutí o zahájení výkopů učiněno poté, co dvě tabulky s klínovým písmem, nalezené v Ortaköy v roce 1990, zakoupilo muzeum v Çorum a následovala inspekce na místě. První dva roky výkopů řídilo muzeum v Çorum, od roku 1992 převzala vedení výkopů Aygül Süel. Stránka s publikacemi o výkopech Hittitské univerzity uvádí, že Süel v roce 1994 přečetla přibližně 3 500 tabulek a fragmentů, čímž prokázala, že město se v době Hittitské říše jmenovalo Šapinuva. Tento závěr byl publikován v časopise Belleten v roce 1995. Archiv v Šapinuvě je rozsáhlý a obsahuje mnoho jazyků. Článek Süel a jejího týmu zmiňuje více než 4 000 tabulek a fragmentů, které jsou psány v jazycích: Hittitské, Hurritské, Hatti, Akkadské a Sumerštině, a uvádí, že tyto dokumenty pocházejí z královského archivu. Podle článku tabulky ukazují, že město bylo v první polovině 14. století př. n. l. hlavním městem Hittitské říše a že zde žili velký král Tuthaliya a královna Taduhepa. Dopisy adresované velkému králi a královně, královské pečetě vytištěné na omítkách budov a bronzové sekery s nápisem "Velký král" v klínovém písmu podporují tento závěr. Výkopy probíhají na dvou místech města: na 15 hektarech velké oblasti Tepelerarası a na 3 hektarech oblasti Ağılönü.

Kde se dají dnes vidět tyto tabulky?

Nejlepší výchozí bod pro sledování stop těchto archivů je muzeum v Çorum. Portál Kultury uvádí, že v muzeu jsou vystaveny tabulky z doby Hittitské říše, které jsou zapsány do seznamu Paměti světa, spolu s hliněnými pečetěmi s královskými pečetěmi, které byly nalezeny při výkopech v Hattuşa a Šapinuva, a s kresbami, které ilustrují použití těchto tabulek. Ve stejné místnosti se nachází také bronzový meč s klínovým písmem. Věnujte trochu času prohlídce vitr Archiv v Boğazköyi je chráněn také Anatólijským muzeem v Ankaře. Zde je několik tipů pro vaši návštěvu:

Pro lepší pochopení tablet je vhodné navštívit nejprve muzeum, a poté archeologické naleziště. V muzeu v Çorumu se seznámíte s celkovým obrazem archivu, v muzeu v Boğazköyi se dozvíte, jak fungovalo psaní, a poté se v Hattušě podíváte na stavby, ze kterých pocházejí tablety. Vzhledem k tomu, že se Hattuşa rozkládá na velké ploše, nezapomeňte si vzít pohodlné boty, klobouk a vodu. V poledních hodinách je oblast vystavena slunci, doporučuje se navštívit ji ráno nebo odpoledne. Před cestou si ověřte otevírací dobu muzeí na jejich oficiálních stránkách. Při fotografování se snažte přiblížit objektiv k oknu vitríny, abyste minimalizovali odlesky, a nepoužívejte blesk.

Zdroje:

Komentáře

0/1000

Napiš první komentář