
Mutfakta Göstergebilim / Papatyalar
Semiotika kuchyně
Martha Rosler ve jejím průlomovém video umění/performance zkoumá tradiční role žen v moderní společnosti prostřednictvím jazyka a předmětů kuchyně. Obvyklá, neusmívající se žena, moderátorka kuchařského pořadu, představuje před kamerami řadu kuchyňských nástrojů podle abecedy. Každý nástroj popisuje gesty, která neodpovídají jejich použití. Je to figura, která je naprostým opakem šéfkuchaře a televizního moderátora Julie Child. Chladný projev moderátorky, který vyzývá každodenním významům kuchyně a genderovanému domácímu vaření, je nabitý hněvem a frustrací, která se zintenzivňuje s každým písmenem.
Semiotika kuchyně / Semiotics of the Kitchen
Režie: Martha Rosler
1975, USA, 6 min
Anglicky | Turecky s titulky
Pampelišky
Pampelišky Věry Chytilové je jedním z nejodvážnějších a nejradikálnějších filmů českého nového vlnění. Příběh dvou dívek, které se rozhodnou zareagovat na zkorumpovaný svět a vydat se na špatnou cestu, se mění v alegorii vzpoury, která se projevuje nihilismem a nenažranou konzumací jídla. Anarchické činy dívek nejsou namířeny proti jednotlivcům, ale proti normám, disciplíně a morálnímu chápání, které formují společenské chování. Rozbíjejí všechna pravidla týkající se jazyka, prostoru, chování, stolování a toho, co znamená být „dobrou dívkou“.
Chytilová ve filmu Pampelišky ukázala ženy, které se odchýlily od normativního modelu socialistické ženy (pracovitá, skromná, racionální). Radikální estetika filmu – jeho fragmentární struktura, vizuální koláže a přechod od barevných obrazů k černobílým – nebyla jen formálním experimentem, ale také způsobem, jak vyjádřit kolaps ideologické integrity. Reakce státu byla tvrdá a film byl cenzurován s odůvodněním, že poškozuje ideologii a podporuje plýtvání jídlem. I když se Chytilová odmítla označit za feministku a svůj film popsala jako „filozofický dokument v komediálním stylu“, Pampelišky byly v 70. letech přijaty jako feministická satira, v 80. letech jako punkový výkon a v 90. letech jako post-apokalyptická vize. Film zůstává aktuální i dnes: myšlenka disciplinace ženského těla, křehkost ideologií, právo na neposlušnost a normy, které utvářejí naši existenci, nás nutí znovu přemýšlet.
Po projekci filmu se uskuteční diskuse s filmovou kritičkou Ayčou Çiftçi.
Pampelišky / Sedmikrásky
Režie: Věra Chytilová
1966, Československo, 76 min
Velká cena L’UCC
